Informace o autorovi:Quido Mánes je jedním z nejvýraznějších představitelů slavné malířské rodiny Mánesů (jeho otcem byl Antonín a bratrem Josef). Vynikal především jako osobitý autor dobového biedermeierského žánru, který si svou autentičností s ničím nezadá vůči mnichovské malířské škole, která tento směr rozvíjela ve střední Evropě nejdominantněji. Díky svému otci a strýci mohl Quido již v deseti letech studovat na pražské malířské Akademii. Své profesionální školení však završil studiem malby v Düsseldorfu. Quido pracoval pro řadu důležitých rodin, které se staly jeho podporovateli a mecenáši – jako například Kotzové z Dobrše nebo rodina barona Antonína Veithana zámku v Liběchově.
Velkou láskou Quida byla zvířata. Nikdo z českých malířů nedovedl malovat koně a vysokou zvěř tak realisticky věrně jako Quido. Maloval je s virtuosní schopností vyjádřit charakter i pohyb, což je viditelnou předností na přítomné mistrovské olejomalbě. Srst srny se měkce odráží svou sametově hnědou teplou barvou od chladného mlžného oparu vycházejícího na pozadí lesní paseky. I lehké náznaky kvítí v předním plánu odkazují na analogický obraz, který je publikován v jediné monografii tohoto malíře, vyšlé v roce 1937 z pera historika umění Jana Loriše. Dílo lze obdobně jako publikovaný obraz (Srnka v lese, olej, 1865, sbírka Rudolfa Ryšavého, reprodukce, in: Jan Loriš, Quido Mánes, Praha 1937, s. 73) zařadit do období poloviny šedesátých let 19. století.
Mimořádnost tohoto díla podtrhuje fakt, že výskyt prací Quido Mánesa na uměleckém trhu je za posledních dvacet let vskutku minimální, protože většina jeho prací se nachází ve státních sbírkách, zejména pak v Národní galerii v Praze.
