Značeno:značeno vpravo dole Emil Filla, v desce vlevo dole v oválu „E. F.“
Publikováno: BERKA, Čestmír. Grafické dílo Emila Filly. Praha, Odeon 1968, číslo soupisu 44
Informace o autorovi:Malíř, grafik a sochař. Nejvýznamnější osobnost generace "Zakladatelů" (moderního výtvarného umění v Čechách), vůdčí osobnost Osmy, Skupiny výtvarných umělců, později spolku Mánes. Po kratší fázi obdivu E. Muncha a expresionismu nalezl osudově zalíbení v kubismu, ve kterém spoluvytvářel všechny jeho fáze. Velký vliv na Fillův umělecký rozvoj měly také jeho cesty po Evropě (především po Itálii, Francii a Německu), v letech 1907 až 1914 pobýval ve Francii, kde měl možnost setkat se i s takovými osobnostmi výtvarného života, jako byli Picasso, Braque, Gris, Chagall a Apollinaire. V průběhu první světové války žil Filla v Holandsku. V roce 1917 se pak seznámil s van Doesburgem a Mondrianem, se kterými spolupracoval při vydání prvního čísla jejich časopisu De Stijl. V letech 1919 až 1920 se Filla zapojil také do politického života, když pomáhal ustavit a poté vedl československé velvyslanectví v Haagu. Z pocitu ohrožení První republiky v druhé polovině 30. let pramení řada obrazů a plastik s tématikou „bojů a zápasů“. Po propuknutí druhé světové války byl Filla za svoje protinacistické smýšlení zatčen a vězněn v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald, kde byl až do konce války. Po svém návratu byl Filla jmenován profesorem na pražské Vysoké škole umělecko-průmyslové.
Jeho tvorba po roce 1948 je věnována převážně krajině Českého středohoří – okolí zámku v Peruci, kde žil.
