Popis:vystaveno:
1955, Jan Preisler: Kresby a menší obrazy, Alšova síň Umělecké besedy za spoluúčasti Národní galerie v Praze (31. 5. – 26. 6. 1955, č. k. 17)
1964 Jan Preisler, Národní galerie v Praze, Jízdárna Pražského hradu, č. katalogu 69
2003, Jan Preisler, Obecní dům, (č. k. 156)
2018, Jan Preisler: Nově objevené obrazy, Veletržní palác, Praha (č. k. 3).
Publikováno a reprodukováno v monografiích a katalozích:
Antonín Matějček, Jan Preisler, Melantrich, Praha 1950 (Náčrt ke třem dívkám v lese, 1905, obr. 138)
Jiří Kotalík, Jan Preisler 1872-1918), Národní galerie v Praze, Praha 1964 (č. k. 69)
Petr Wittlich, Lenka Bydžovská, Karel Srp, Jan Preisler, Obecní dům, Praha 2003 (obr. 178, s. 179)
Petr Wittlich, Otto Urban, Jan Preisler, Nově objevené obrazy, Národní galerie v Praze, Praha 2018 (repro s. 26)
Tento olejový obraz J. Preisler později namaloval v několika variantách a rozměrech. V roce 2021 byl jeden z nich vydražen v aukční síni Adolf Loos Apartment and Gallery za 24.000.000,-Kč.
Z přiloženého odborného posudku PhDr. Karla Srpa:
Soubor přípravných obrazů a kreseb, souvisejících se vznikem rozměrného obrazu Tři dívky v lese, představuje jedinečný celek, v němž lze sledovat utváření Preislerovy myšlenky od počátku až po její realizaci. Přední místo v těchto pracích zaujímá prvá olejová studie, ve které již je zachycen celek obrazu, pokud jde o kompozici i barevný rozvrh v nesmírně živém propojení, které bylo poněkud utlumeno ve výsledném rozměrném obraze. Právě tato studie dává nahlédnout do přímého formování motivu, jež si Preisler vytyčil v důmyslném rozvrhu. Pracoval se třemi dívkami, které rozesadil na výrazně se svažujícím terénu na okraji lesa tak, aby mohl celou kompozici začít od spodní diagonály, vytvořené ležícím tělem dívky, kladoucí si ruce na čelo a obracející se tváří k divákovi, s nímž navazuje kontakt. Další dvě, tentokráte sedící dívky umístil pod les k levému hornímu rohu. Vytvořil si tak výrazné, prázdné pole pro svah, na němž mohl předvést své koloristické mistrovství, nicméně při bedlivém pozorování obrazu si nelze nevšimnout temného stínu, jakési beztvaré, ohraničené látky, připomínající vzdáleně mužskou postavu, jež do obrazu vnáší výrazové i významové napětí, jež však mělo konkrétní opodstatnění: šlo o tři temné, černé balvany, do nichž zasáhl autor fialovou. Balvany zastupují důležitý, uzemňující prvek, vnášející do vyobrazení zásadní kontrast, jenž nelze jednoznačně určit a pojmenovat, nanejvýše srovnat s obdobným uplatněním stínu na obrazech a kresbách Františka Kupky a Alfonse Muchy pocházejících přibližně ze stejné doby.
Obraz spadá do vrcholného autorova období, v němž se jeho práce zřetelně láme: Okamžitě osloví svojí jemnou barevností, která je tolik pro Preislera příznačná, kterou naznačují nejrůznější rostliny, stejně jako citlivostí ve volbě barev dívčích šatů, přecházejících od bílé v popředí po růžovou a šedomodrou v pozadí. Bělost šatů vytváří zřetelný kontrast k temnotě kamenů.
Podle Antonína Matějčka byla „bohatá orchestrace tónů v impresivní živé a pestré skladbě vlastním cílem práce.“ Matějček rovněž naznačil ve své preislerovské monografii z roku 1950 význam obrazu z hlediska jeho ročních dob: „V popředí, přeříznuta dolním okrajem rámu, odpočívá v trávě, ležící na znaku, dívka neklidem jara umdlená. Tři velké balvany a klikatá pěšina odměřují ústup půdy do hloubky, kde v diagonálním protikladu jsou umístěny postavy dvou sedících děvčátek. Tato impresionisticky náhodně se tvářící skladba je kus rafinovaného kompozičního umění, jak ve svém rozvrhu, tak ve své barevné výstavbě (A. Matějček, J, Preisler, Praha 1950, s. 72). Prvá olejová studie přesně zachycuje hlavní kompoziční a barevný rozvrh. Upozorňuje na Preislerovo skladebné mistrovství z hlediska vyvážení obou diagonál, nesoucí mimořádnou harmonickou hodnotu, umocněnou esovitou cestou, členící krajinu.
Obraz byl vystaven na významné samostatné výstavě Jana Preislera, která se uskutečnila v roce 1955 v pražské Alšově síni Umělecké besedy za spoluúčasti Národní galerie v Praze (31. 5. – 26. 6. 1955, č. k. 17). Tato výstava Preislerovu práci podstatně rehabilitovala po období socialistického realismu, kdy byla silně stalinisty kritizována. Následně byl obraz zařazen na dosud největší výstavu Preislerovy tvorby, uspořádanou Národní galerií v Jízdárně Pražského hradu (1964, č. k. 69). Byl rovněž zapůjčen na výstavu Jana Preislera v Obecním domě (2003, č. k. 156) a na nedávnou výstavu Jana Preislera, uspořádanou Národní galerií v Praze, která proběhla ve Veletržním paláci pod názvem Nově objevené obrazy v roce 2018 (č. k. 3).
Obraz byl reprodukován v těchto monografiích a katalozích: Antonín Matějček, Jan Preisler, Melantrich, Praha 1950 (Náčrt ke třem dívkám v lese, 1905, obr. 138), Jiří Kotalík, Jan Preisler 1872-1918), Národní galerie v Praze, Praha 1964 (č. k. 69), Petr Wittlich, Lenka Bydžovská, Karel Srp, Jan Preisler, Obecní dům, Praha 2003 (obr. 178, s. 179), Petr Wittlich, Otto Urban, Jan Preisler, Nově objevené obrazy, Národní galerie v Praze, Praha 2018 (repro s. 26).
Máme před sebou výjimečné, strhující dílo, bohaté na smyslové zážitky a plné skrytých obsahů.
Současný majitel obraz získal od paní Malečkové, příbuzné Jana Preislera.
